Historie vzniku Sokolské župy Slovácké

Dějiny Sokolské župy Slovácké nebyly jednoduché. Od samého počátku procházely zkouškami i proměnami, které však jen posílily její pevné místo v životě kraje.

Sokol jako celek byl založen roku 1862. Téhož roku vznikla na Moravě první tělocvičná jednota v Brně, pozdější Sokol Brno. Na Slovácku se první jednoty objevují v 70. letech 19. století – roku 1871 v Kyjově, o rok později v Hodoníně a Uherském Hradišti.

Roku 1892 vznikla z jižního okrsku Moravské župy samostatná Sokolská župa Komenského, která sdružovala deset jednot. Vedle již zmíněných k nim patřily také Bzenec, Holešov, Kroměříž, Malenovice, Morkovice, Napajedla a Uherský Brod.
Činnost župy byla od počátku velmi živá. Počet jednot se postupně měnil, některé přibývaly, jiné přecházely do sousedních žup. Pravidelně se konaly župní slety v mnoha městech regionu – v Uherském Brodě, Hodoníně, Strážnici, Kyjově, Uherském Hradišti, Břeclavi či Napajedlech. Vedle toho se pořádaly výlety a společenské akce, které posilovaly nejen tělesnou zdatnost, ale i národní uvědomění.

Před první světovou válkou sdružovala župa Komenského již 23 jednot, z nichž ve třinácti působily také ženské odbory. Válečné roky však činnost Sokola výrazně ochromily – mnozí bratři odešli na frontu.

Po roce 1918 nastal nový rozmach. Již v březnu se konala první valná hromada a do župy byla přijata i jednota Skalica. Pro lepší správu bylo roku 1920 rozhodnuto o rozdělení župy. Na ustavující valné hromadě dne 13. února 1921 byla schválena Sokolská župa Slovácká se sídlem v Břeclavi. Jejím prvním starostou se stal dr. J. Pyskatý.

Nová župa sdružovala řadu jednot a poboček v celém regionu, mimo jiné v Břeclavi, Hodoníně, Dubňanech, Lužicích, Lanžhotě či Kostici. Následující léta byla obdobím rozvoje, bohaté spolkové činnosti i významných sletů
Tento slibný vývoj byl tragicky přerušen rokem 1938. Po mnichovských událostech byla Břeclav připojena k Sudetám a sokolská činnost zde byla násilně ukončena. Sokolský majetek i archiv nebylo možné včas zachránit a mnoho cenných památek bylo zničeno.

Za okupace byla činnost Sokola zcela zakázána. Mnozí členové se zapojili do odboje, řada z nich byla vězněna či položila život za svobodu. Ze župy Slovácké obětovalo v letech 1938–1945 své životy 35 bratří.

Po osvobození v roce 1945 se činnost rychle obnovila a sídlem župy se stal Hodonín. Konaly se slety, akademie i cvičení. Nadějný vývoj však opět přerušily události roku 1948, kdy byla činnost Sokola utlumena.
Krátké oživení přinesl rok 1968, ale plného obnovení se Sokol dočkal až po roce 1989. Roku 1990 byla činnost Sokolské župy Slovácké oficiálně obnovena.

Novodobá historie župy je spojena s jejím dalším rozvojem. Významným mezníkem byl župní slet v roce 1994, kterého se zúčastnilo přes 1200 cvičenců. Postupně přibývaly další jednoty – například Hovorany, Čejkovice, Mutěnice, Brumovice či Rakvice.

V roce 2002 přešlo do župy Slovácké dalších osm jednot ze župy Komenského. Obnovena byla činnost v několika obcích, například v Kobylí na Moravě či Moravském Písku.

Dnes tvoří Sokolská župa Slovácká pevné společenství jednot, které navazují na bohatou tradici svých předchůdců. I přes všechny historické zvraty zůstává věrná sokolským ideálům – tělesné zdatnosti, mravní síle a službě národu.