Historie vzniku Sokolské župy Slovácké a její působení nebyly vůbec jednoduché, procházely četnými peripetiemi.
Jak známo, Sokol byl založen v roce 1862. Na Moravě byla téhož roku založena moravská tělocvičná jednota v Brně – pozdější Sokol Brno. Mezi prvními sokolskými jednotami na Slovácku jsou uváděny 1871 – Kyjov, 1872 Hodonín a Uherské Hradiště.
V roce 1892 se z jižního okrsku Moravské župy stala samostatná Sokolská župa Komenského. Tato nově ustavená župa sdružovala deset jednot. Kromě výše jmenovaných to byly ještě Bzenec, Holešov, Kroměříž, Malenovice, Morkovice, Napajedla a Uherský Brod.
O činnosti této župy od jejího založení v roce 1892 do roku 1921, kdy došlo k výrazným změnám v jejím uspořádání, toho víme poměrně dost. Přistupovaly další jednoty, jiné přecházely do župy Hanácké. Konaly se velmi četné župní slety: v Uherském Brodě, Hodoníně, Strážnici, Kyjově, Uh. Ostrohu, Uh. Hradišti, Břeclavi, Napajedlech, Malenovicích. Předválečná činnost župy byla vůbec velmi bohatá, často se např. pořádaly různé výlety, např. do Luhačovic, do Lednice, na Buchlov, do Trenčína apod. Před první světovou válkou sdružovala župa Komenského celkem 23 jednot, z toho ve třinácti byly i ženské odbory.
Válka činnost Sokola prakticky zastavila, muži narukovali do armády. Po 28. říjnu 1918 nastal další rychlý růst. Už v březnu se konala první valná hromada, na ní byla do župy přijata jednota Skalica na Slovensku – do doby, než bude zřízena bratislavská župa Masarykova.
Aby se ulehčila správa župy, bylo provedeno usnesení valné schůze župy ze dne 28. listopadu 1920 o rozdělení župy na dva samostatné celky, a to župu Komenského a župu Slováckou se sídlem v Břeclavi. V přípravných jednáních se proto mluvilo o župě Břeclavské a teprve na ustavující valné hromadě 13. února 1921 byl z návrhů župa Denisova, Jindry Vaníčka, Mrštníkova, Slovácká a Podlužácká vybráno a schváleno označení Slovácká. Ze župy Komenského do ní přešly tyto jednoty a pobočky: Břeclav, Poštorná, Moravská Nová Ves s pobočkami Prušánky a Hrušky, Dubňany, Hodonín s pobočkou Nový Poddvorov, Kostice s pobočkou Tvrdonice, Týnec, Rohatec, Lanžhot, Lužice s pobočkou Dolní Bojanovice, Těšice s pobočkou Mikulčice. Prvním starostou se stal dr. J. Pyskatý z Břeclavi.
Tak nastala další etapa historie naší župy, která ovšem trvala jen do roku 1938. Tento tragický rok se stal osudným i pro župu Slováckou. Břeclav připadla totiž po Mnichovu do Sudet a vše české včetně Sokola je zde likvidováno. Ve čtvrtek odpoledne 10. října 1938 bylo oznámeno, že do 12 hodin v sobotu 12. října musí být v Břeclavi vše připraveno pro příchod německého vojska. Bohužel se v této krátké době nepodařilo přestěhovat na bezpečné místo sokolský archiv. Mnoho sester a bratrů opouštělo ve spěchu a obavách o své nejbližší Břeclav a na sokolský archiv se pozapomnělo. A tak většina sokolských materiálů, praporů, vlajek apod. byla Němci postupně spálena na břeclavském náměstí. O činnosti župy Slovácké v letech 1921 až 1938 je toho proto doloženo velmi málo. Víme, že v roce 1924 se župa skládala ze šesti okrsků, v roce 1937 to byly okrsky čtyři. V roce 1922 se u příležitosti padesátého výročí trvání místní tělocvičné jednoty Sokol konal župní slet v Hodoníně u Červených domků. K otevření sokolovny se uskutečnil v Hodoníně v roce 1930 krajský slet sokolstva. V roce 1931 se konal župní slet v Břeclavi a při této příležitosti byla odhalena pamětní deska prvnímu starostovi dr. Pyskatému na domě, v němž žil. Důležitý župní slet v roce 1938 – jubilejním roce dvacátého výročí trvání ČSR a roce konání X. všesokolského sletu – se konal v Dubňanech.
V roce 1938 se z výše uvedených důvodů sídlem župy stal Hodonín. Župním starostou byl v roce 1939 zvolen MUDr. Josef Hrubý z Hodonína. Činnost Sokola byla značně potlačena, ale přesto pokračovala až do roku 1941, kdy byla tato organizace nacisty definitivně zakázána. Značný počet členů Sokola byl nadále činný v různých ilegálních organizacích. Mnoho z nich bylo zatčeno, vězněno v koncentračních táborech a řada z nich byla umučena, popravena, zahynuli při bombardování, při zahraničním odboji apod. Ze župy Slovácké obětovalo své životy za svobodu v letech 1938 – 1945 třicet pět bratrů.
Po roce 1945 už sídlem župy zůstal Hodonín. Sokolská činnost se začala rychle obnovovat, již koncem května se v mnoha sokolovnách cvičilo. Začínají přípravy na XI. všesokolský slet. Avšak již rok před sletem jsou v červnu 1947 v Hodoníně uspořádány dva župní slety (jeden žactva a druhý dorostu a členstva) a dvě župní akademie. Ve sletovém roce 1948 se konal župní slet v Břeclavi. Všesokolský slet v Praze byl už jen – sice nádhernou – ale bohužel labutí písní Sokola.
Jiskřičku naděje vykřesal rok 1968. V mnoha jednotách naší župy se začalo pracovat na obnově činnosti, ale než se stačil ustavit přípravný výbor župy, byly veškeré naděje zmařeny na dalších jedenadvacet let.
V roce 1990 byla konečně činnost Sokolské župy Slovácké obnovena. Ze župy Komenského do ní přešla Strážnice, později Petrov. Prvním vrcholem polistopadové činnosti župy byl velmi úspěšný župní slet v roce 1994. Za nadšené odezvy překvapivě velkého počtu diváků zde cvičilo celkem 1225 účastníků. Kromě cvičenců ze župy Slovácké přijeli cvičit také sokolové ze župy Komenského, Máchalovy, Vaníčkovy a cvičenci ze Sokola na Slovensku. V době konání tohoto sletu měla župa devět jednot: Hodonín, Strážnice, Dubňany, Vacenovice, Břeclav, Podivín, Vel. Pavlovice, Vel. Bílovice a Šakvice. V následujících letech přibyly Hovorany, Čejkovice, Lužice, Petrov, Mutěnice, Brumovice a Rakvice. V roce 2002 přechází do župy Slovácké ze župy Komenského osm jednot – Bzenec, Kyjov, Veselí nad Moravou, Svatobořice, Velká nad Veličkou, Lipov, Moravany a Hrubá Vrbka. V roce 2002 byly obnoveny sokolské jednoty v Krumvíři a v Kobylí na Moravě. V roce 2005 obnovila svou činnost jednota v Moravském Písku. V roce 2008 zanikla jednota v Krumvíři a v roce 2015 v Kobylí na Moravě, takže v současné době má župa 25 jednot (2015).