HODONÍN – Oslavy 100. výročí založení Československa vyvrcholily v Masarykově rodném městě 17. listopadu rekonstrukcí přísahy Slovácké brigády. Slavnostní akt významné vojenské jednotky, která vznikla v roce 1918 za účelem ochrany železnice a udržení bezpečnosti v našem regionu, uspořádali společně Klub vojenské historie, Česká obec legionářská a Regionální centrum Hodonín ve spolupráci s Masarykovým muzeem v Hodoníně a městem Hodonín. Výraznou měrou ke zdařilé akci přispěla i tělocvičná jednota Sokol Hodonín, která pro účely akce poskytla repliku svého historického praporu, na který v té době přísahali stovky vojáků.
„Byla to pro nás čest i povinnost zúčastnit se této rekonstrukce, protože Sokolové ať už vlastním odbojem nebo boji v řadách československých legií, obrovskou měrou přispěli k založení samostatného státu. Nejtěžší věcí tak bylo řádně nažehlit obrovský prapor, ale to už jsem v letošním velevýznamném roce dělal již potřetí, a tak to již zvládám celkem solidně,“ komentoval svoji účast na nevšední, originální a divácky velmi úspěšné akci hodonínský praporečník Eduard Mezera. Stovky nadšenců si ve slunečném sobotním dopoledni mohli projít i vojenské ležení s polním lazaretem, polní kuchyní a dobovými zbraněmi, desítky zájemců se mnohem více o Slovácké brigádě dozvěděli i v rámci přednášky strážnického historika Lukáše Lexy v Masarykově muzeu.
Historický popis přísahy: v neděli 17. listopadu 1918 nastoupil beze zbraní na náměstí před hodonínskou radnicí (dnešní Masarykovo náměstí) kombinovaný prapor pod velením nadporučíka Nosterského ke slavnostní přísaze. Z vyzdobeného balkonu radnice promluvil k vojákům i přihlížejícím občanům velitel brigády setník Hluchý ozdobený trikolorou. Jménem celé brigády slíbil, že bude za prezidentem stát tak, „jako stál za Žižkou jeho nepřemožitelný tábor“. Poté promluvil vládní komisař města Hodonína Dr. Krajíček. Následně přečetl nadporučík Jandásek text přísahy a příslušníci brigády pak přísahali na prapor vypůjčený od místní sokolské jednoty. Velitel brigády se hlásil jak k odkazu českých národních dějin, tak sokolského hnutí. Slováckou brigádu prohlásil dokonce za jakousi „domácí legii“ – čímž se hlásil i k hnutí čs. zahraničního vojska. Následujícího dne se již vojáci I. polního praporu Slovácké brigády vydali obsadit Břeclav. Jednotka zasahovala i na Slovensku, kde potlačovala rabování či útoky maďarských vojáků. Na Mikulovsku a Znojemsku zasahovala zase proti německým jednotkám a vyrážela dokonce i na Těšínsko, kde byly problémy s Poláky. Šlo o jedno z tehdejších nejmohutnějších dobrovolnických seskupení. (em)
Foto: Eduard Mezera a ČSoL