PRAHA – V sobotním podvečeru 10. března v Praze slavnostně odstartoval sletový rok České obce sokolské, jenž je pro všechny její členy obzvláště významný. Uskuteční se totiž v roce 100. výročí vzniku samostatného Československa a jeho vrcholem bude na počátku léta XVI. Všesokolský slet. V sále starobylého Karolina, kde se u této příležitosti konalo slavnostní zasedání Výboru České obce sokolské, byli přítomni i zástupci Sokolské Župy Slovácké a Tělocvičné jednoty Sokol Hodonín – starostka župy Vladimíra Potůčková a hodonínský praporečník Eduard Mezera.
Praporečník Eduard Mezera s praporem, který věnoval Sokolstvu hodonínský rodák a prezident T. G. Masaryk.
Zatímco sestra Potůčková v roli posluchačky pozorně naslouchala projevům starostky ČOS Hany Moučkové, předsedy Senátu Parlamentu ČR Milana Štěcha či velvyslance Slovenské republiky Petera Weisse, tak bratr Mezera se přímo zapojil do slavnostního ceremoniálu, a to v roli člena Sokolské stráže, která je čestnou jednotkou ČOS.
Sokolská stráž – čestná jednotka ČOS.
„Stráž tvoří krojovaní bratři ze všech koutů republiky, kteří prošli speciálním výcvikem u Hradní stráže v Praze, a následně utvářejí jednotlivé divize. Naším hlavním úkolem je zajišťovat pietní a slavnostní akty během významných dnů České obce sokolské, ke kterým patří především 8. říjen – Den sokolstva. Sokolská stráž dále především pečuje o uchování sokolství jako součásti českého kulturního dědictví, a také organizuje výcviky krojovaných sokolů a sokolek v pořadové přípravě. V oblasti své působnosti pak v neposlední řadě reprezentujeme ČOS na území Česka i v zahraničí, jako tomu bylo třeba loni na podzim v hlavním městě Rakouska, kde se slavilo 150. výročí založení Sokola Vídeň,“ vysvětlil Eduard Mezera současnou roli čestné sokolské jednotky. Jak dodal, v jejích řadách panuje tvrdá kázeň a disciplína, najde se ale i čas na kamarádské posezení či na objevování zajímavých míst sokolské historie.
Sokolská stráž je nastoupena v předsálí velké auly Karolina.
Při vzniku Československa to byli totiž právě sokolové, kteří dobrovolně střežili Pražský hrad a především prezidenta Masaryka, takže se před pár lety zrodily myšlenky navázat alespoň symbolicky na tuto tradici. Hlavním cílem ale bylo celkové zkvalitnění vystupování krojovaných sokolů na veřejnosti, a tak vznikl projekt sokolské stráže, za kterým stojí tři nadšení sokolové z Prahy: Dušan Drahoňovský, Lukáš Křemen a Marek Manda. A právě velmi erudovaný a sokolsky zapálený strážní velitel Marek Manda dostal za úkol vymyslet pro slavnostní zasedání na půdě Univerzity Karlovy úvodní nástup svých podřízených s historicky významnými prapory. Po celodenním nácviku na nádvoří Tyršova domu vpochodovali za zvuků fanfár chorálu Ktož jsú boží bojovníci praporečníci s historickými skvosty – praporem Sokola Paříž, pod nímž v létě 1914 pochodovali dobrovolníci první tvořící se jednotky budoucích legií proslulé roty Nazdar, a s prapory, které ČOS věnovali prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk (v roce 1926 při příležitosti VIII. všesokolského sletu) a Edvard Beneš (v roce 1938 při příležitosti X. všesokolského sletu). Prapor TGM přitom nesl právě člen Tělocvičné jednoty Sokol Hodonín, tedy z rodného města prezidenta Osvoboditele.
Bratr Eduard Mezera představuje prapor TGM.
„Přišlo mi symbolické, že jsem Masarykův prapor mohl přidělit právě bratru Mezerovi. Je příkladným členem stráže již od jejího vzniku, a přestože to má z Hodonína do Prahy nejdále ze všech členů, tak se pravidelně zúčastňuje nácviků i slavnostních akcí. Tím, že hodonínský rodák nesl prapor prezidenta narozeného v Hodoníně, dostalo naše velmi zdařilé vystoupení krásný příběh,“ konstatoval Marek Manda, velitel Sokolské stráže.
Z Prahy pak někteří členové stráže zamířili rovnou do Olomouce, kde se slavilo 100. výročí bitvy u Bachmače (významné bojové vystoupení československých legionářů za první světové války), a také na další místa, kde se konaly pietní akty, připomínající 168. výročí narození Tomáše Garrigue Masaryka. V rámci náročného sletového roku je pak čeká především příprava sletového průvodu, ale i cesta do rakouského Öetzu, a samozřejmě i aktivní účast v řadách cvičenců na stadionu v pražském Edenu, jenž bude hostitelem hromadných sletových skladeb.
Na závěr roku 2018 pak chystá Sokolská stráž i speciální cestu do Hodonína, kde hodlá vzdát poctu u pomníku TGM a navštívit i jeho muzeum. „Tentokrát budu muset kamarádům ukázat náš slovácký region i z jiného úhlu. Takže jako vždy nejprve disciplinovaná pocta Masarykovi, ale pak i odreagování u vínečka a dalších slováckých pochutin,“ dodal na závěr hodonínský sokol Eduard Mezera.
Sokolská stráž na půdě Univerzity Karlovy.
Co je Sokolská stráž?
Sokolská stráž byla založena 5. prosince 2014 a svým názvem navazuje na slavné tradice Sokolských stráží působících v prvních dnech vzniku Československa jako pořádkové jednotky. Dnešní stráž je zřízena za účelem plnění čestné funkce při reprezentaci České obce sokolské. Mezi její hlavní úkoly patří organizace a zabezpečení poct, pietních aktů, sletů, sokolských průvodů, slavností a pohřbů. Sokolská stráž pečuje o uchování sokolství jako součásti českého kulturního dědictví. Organizuje také výcviky krojovaných sokolů a sokolek v pořadové přípravě. V oblasti své působnosti Sokolská stráž reprezentuje Českou obec sokolskou na území Česka i v zahraničí.
