T. J. Sokol Veselí nad Moravou si připoměl 100. výročí od slavnostního otevření sokolovny vč. venkovního areálu v sobotu 24.května 2025.
Jednota připravila pro veřejnost bohatý program pro všechny věkové kategorie. Od 14:00 do 17:00 byly přichystány pohybové aktivity pro rodiny s dětmi s představením jednotlivých oddílů jednoty. Ve 14:30 venkovní cvičení pro seniory. Lekce jógy pro veřejnost byla zahájena po vystoupení tří skupin dětského soutěžního aerobiku v 15:00. Od 16:00 byla pro děti připravena sportovní pohádka –interaktivní představení s žonglérskou dílnou.
V 17:15 byli přivítáni starostkou T.J. Sokol Veselí nad Moravou všichni hosté, děti, sestry a bratři z Hodonína, Velkých Bílovic, Dubńan, Kyjova, Bzence, Lipova, Uherského Brodu i Veselí nad Moravou. Nechyběly ani sestry ze Slovenska ze Skalice, s kterou jednota Veselí nad Moravou udržuje dlouholeté přátelství a družbu, nejintenzivnější po sametové revoluci do rozdělení Československa. Dále byl přivítán starosta města Veselí nad Moravou a zastupitel Jihomoravského kraje.
Úvodní slovo si vzala starostka jednoty Věra Korvasová, která seznámila přítomné s historií veselské sokolovny od získání pozemku pro stavbu sokolovny, jeho dění průřezem dějin od založení jednoty, až po současnost. Následně vystoupila sestra a bývalá starostka Sokolské župy Slovácké Sylva Novotná, starosta města JUDr. PhDr. Petr Kolář PhD a zastupitel Jihomoravského kraje bratr Mgr. Michal Doležal.
100 výročí sokolovny Veselí nad Moravou bylo stvrzeno zápisem do kroniky města Veselí nad Moravou, kde se všichni přítomní zástupci sokolských jednot zapsali.
Následovalo posezení u cimbálu s vystoupením tří dětských folklórních skupin Štěpnička, které doprovázela cimbálová muzika Hrom. Nechyběl ani zpěv Veselského mužského sboru Veselí nad Moravou, který si připravil několik písní.
něl 1 
Pár slov k historii veselské sokolovny:
Připomínka 100 let od slavnostního otevření sokolovny ve Veselí nad Moravou. Unikátní objekt tělocvičny s venkovním areálem je nejen architektonickou dominantou města, ale především svědkem neuvěřitelné obětavosti a soudržnosti našich předků, místem, kde se potkává historie, sport, kultura i společenský život.
Tělocvičná jednota Sokol Veselí nad Moravou byla založena 1. února 1897. Do 1. sv. války měla jednota 66 mužů a 19 žen. Cvičilo se v sále restaurace U Přikrylů a později v tělocvičně školy. Po skončení války v roce 1918 nastal nový rozmach sokolského hnutí. S rostoucí členskou základnou (166 mužů a 64 žen), se začaly objevovat myšlenky na vlastní tělocvičnu. Prostory školy již nestačily a tak v roce 1922 padlo rozhodnutí postavit vlastní sokolovnu.
Jednota tehdy získala v rámci pozemkové reformy od hraběte Bedřicha Chorinského krásný pozemek o rozloze 9 000 m². Projekt sokolovny vypracoval brněnský architekt Ing. Jaroslav Syřiště – z vděčnosti za přátelství s veselským náčelníkem Janem Procházkou z válečné fronty.
Stavba byla oceněna brněnskou firmou Valentin Beneš, rozpočet činil 340 000 Kč. Pokud by se však do stavby zapojili členové jednoty, pak by se náklady stavby snížily na 288 000 Kč. Proto bylo rozhodnuto, že většinu stavebních prací musí odpracovat 250 členů jednoty a také členové sokolských poboček v Lipově, Hroznové Lhotě a Vnorovech. Byla vyhlášena pracovní povinnost 30 hodin po dobu 4 měsíců. Každý člen musel odpracovat celkem 120 hodin nebo zaplatit finanční náhradu ve výši 1,20 Kč za každou neodpracovanou hodinu.
Základní kámen byl slavnostně položen 6. července 1924.
Stavba postupovala rychle – dokumenty z té doby podrobně zaznamenávají každý krok, od těžby písku z Moravy, kopání základů až po vybavení interiérů. U míchačky na beton to bylo jako v mlýnici. Jak mizely cihly ze staveniště, tak rostly zdi a zanedlouho tesařský mistr vztyčil krov. Než udeřily mrazy, stál máj na pokryté střeše. Do konce roku 1924 byly dokončeny veškeré stavební práce. Sokolovna tak začala sloužit svému účelu od začátku roku 1925, kdy všechny složky jednoty zahájily pravidelnou sportovní činnost. Dále se pokračovalo v realizaci vnitřního vybavení, budování jeviště a dalších nezbytných rekvizit pro velmi aktivní divadelní soubor, který každý rok připravoval několik představení včetně těch dětských.
Dokončovalo se také budování venkovního cvičiště včetně atletické dráhy. Nechyběly ani zahradní úpravy parčíku s rozsáhlou výsadbou stromů.
Celkové náklady na vybudování a vybavení sokolovny činily 268.630 Kč. Celkem bylo odpracováno 12 373 hodin. Nakonec byla stavba pořízena ještě levněji než navržené původní rozpočty a nabídky dodavatelských firem. Nezbytnými půjčkami se jednota přesto zadlužila.
24. května roku 1925 proběhlo slavnostní otevření sokolovny v rámci župního veřejného cvičení, kterému přihlížely davy obyvatel. Přijížděli hosté z širokého okolí, především díky zajištění dopravy po úzkokolejné dráze. O rok později byla zakoupena licence na promítání filmů a vzniklo kino „Bio Sokol“, oblíbené místo pro celé město. Nová sokolovna se stala dominantou města, symbolem obětavosti a soudržnosti jeho obyvatel. Ve své době nejrozsáhlejší společenský prostor města a blízkého okolí, který umožnil nejen tělocvičnou, ale i bohatou kulturní a společenskou činnost včetně pořádání vzpomínkových akcí, koncertů, plesů, tanečních zábav, akademií, divadelních a filmových představení.